logo chikundi

ŠKOLY PRO AFRIKU
SCHOOLS FOR AFRICA
SCHULEN FÜR AFRIKA
 
Karla Čapka 39/8, 351 01 Františkovy Lázně
IČO: 27009670, DIČ: CZ27009670
Registrováno MVČR dne: 14.10.2005
Ing. Miroslav Širš impala@impala-gallery.com
Tel. +420 602 255 279
Ing. Václav Jelínek v.jelinek@email.cz

Úvodní slovo cestovatele a etnologa Dr.Miloslava Stingla
Slovo předsedy sdružení ŠKOLY PRO AFRIKU
Tanzánie
Kdo je kmen Makonde?
Proč vznikl projekt "Školy pro Afriku"?
Proč právě "Chikundi"?
Benediktínská misie Ndanda
Naši koordinátoři
Rozpočet - Fáze I - OBRAZOVÁ GALERIE 
odrazkaStanovy Skoly pro Afriku (MS Word) 
odrazkaDarovaci smlouva - fyzicke osoby (MS Word) 
odrazkaDarovaci smlouva - pravnicke osoby (MS Word) 
odrazkaSlavnostní otevření I. světového MAKONDE-CENTRA Listopad 2009 - FOTOGALERIE  

Výstava tanzánského umění Uherské Hradiště 2006

Úvodní slovo cestovatele a etnologa Dr.Miloslava Stingla
Během 35 let jsem ve více než 150 zemích světa navštívil různé kultury, jako Indiány, Eskymáky, Polynésany, Papuánce atd. a vysoce si cením úsilí směřující k zachování unikátního kulturního dědictví dané země. Proto považuji projekt "Školy pro Afriku" v Chikundi v Tanzánii za velice cenný a prospěšný. Ing.Širš přitom neříká co by udělal. On už mnohé vykonal, zejména pro zviditelnění kultur obyvatel Afriky v České republice. Stojí za ním hmatatelné výsledky v podobě rozsáhlé sbírky dřevořezbářského umění např.Makonde, či dlouholetých aktivit (multietnický festival Muli Bwanji), výstavy, přednášky o regionu jižní a východní Afriky www.impala-gallery.com, které jsou pro naše občany branou k poznání zajímavých mimoevropských kultur a zároveň i účinným prostředkem proti xenofobii a rasismu. Proto tento projekt vřele doporučuji.
Dr.Miloslav Stingl

Slovo předsedy sdružení ŠKOLY PRO AFRIKU
Když jsem v roce 1989 vyhrál konkurs na post specialisty pro rafinaci platinových kovů v Jihoafrické republice, netušil jsem, že jsem s Afrikou právě podepsal doživotní smlouvu. Jižní Afrika se stala mým druhým domovem. Během svého pětiletého pobytu jsem při svých cestách navštívil všechny země jihoafrického regionu. Měl jsem možnost poznat jiné kultury, kterými jsem byl zcela fascinován, zejména však lidovým výtvarným uměním. Proto jsem po svém návratu do Čech své aktivity zaměřil na propagaci nejchudšího kontinentu naší planety, který bohužel stále zůstává stranou zájmu tzv. bohatých zemích, mezi které patři i ta naše. Výsledkem dlouhodobých aktivit je projekt řezbářské školy v Chikundi v jižní Tanzánii. Jeho cílem je zachování unikátního kulturního dědictví kmene Makonde . Jsem velmi poctěn vyjádřením žijíci legendy etnologa pana Dr.Miloslava Stingla a věřím, že jeho důvěru "Školy pro Afriku" nezklamou.
Ing.Miroslav Širš

Tanzánie
Tanzánii je těžké popsat bez použití superlativů. Najdeme tu nejvyšší horu Afriky Kilimandžáro, nejnižší místo dno jezera Tanganyika, největší sladkovodní jezero Victoria či největší přírodní rezervaci tohoto kontinentu Selous Game Reserve, zapsanou na seznamu UNESCO. Z Tanzánie pocházejí nejstarší dosud známé nálezy předchůdců dnešního člověka, najdeme tu stopy jedné z nejstarších afrických civilizací. Žije zde rovněž více než 100 různých etnických skupin. Tanzánie však rovněž patří statisticky mezi 10 nejchudších zemí světa! Při svých cestách po regionu jižní, jihovýchodní a východní Afriky jsem se vždy snažil objevovat a pochopit specifika různých etnik, obývajících příslušné území. Přitom jsem neustále zjišťoval, jak bezedná je studnice nápadů, ze které čerpají tradiční lidoví umělci jako např. kamenosochaři v Zimbabwe či dřevořezbáři v Malawi, Zambii a Tanzánii. Mezi nejlepší výtvory, uchvacující svou nevázanou nápaditostí a smyslem pro detail, bezesporu patří díla "tajemného" kmene Makonde z jihovýchodní Tanzánie.

Kdo je kmen Makonde?
Makondové tvoří jedno z největších tanzánských etnik a pocházejí původně ze severního Mozambiku. Do jihovýchodní Tanzánie začali migrovat koncem 19. století jako námezdní dělníci pro práci na plantážích sisalu a kopry, aby unikli portugalskému koloniálnímu útlaku. V jejich životě panuje matriarchální řád. Ačkoliv se zvyky postupně mění, je stále běžné, že např. dědictví či děti připadají ženě, a že se po svatbě ženich stěhuje do vesnice, odkud pochází maželka. Osady Makondů jsou značně roztroušené, což má svůj původ v minulosti, kdy se snažili "schovávat" před lovci otroků. Každá vesnice má svého náčelníka (titul se dědí) a je řízena radou starších. Díky izolovanosti náhorní plošiny Makonde Plateau (700 až 900 m nad mořem), kde většina tohoto etnika našla poměrně bezpečné útočiště před výpady otrokářů i dotěrnými komáry a mouchami tse-tse, zůstal kmen Makondů rovněž téměř nedotčen koloniálními i postkoloniálními civilizačními vlivy. Proto je v Tanzánii považován za jedno z nejtradicionalističtějších etnik. Řezbářství vždy hrálo důležitou roli v historii kmene Makonde. Makondovský mýtus stvoření říká, že první muž vyřezal z kmene stromu figuru ženy. Tu pak postavil do vzpřímené polohy a ona další den obživla. Makondové jsou proslulí jako vynikající řezbáři a jejich díla patří mezi nejlepší a nejvyhledávanější na celém africkém kontinentu.

 

Proč vznikl projekt "Školy pro Afriku"?
Projekt "Školy pro Afriku" vznikl za účelem získání finančních a podpůrných technických prostředků pro výstavbu a provoz školy, pracovních dílen a kulturního centra pro dřevořezbáře ve vesnici Chikundi v jihovýchodní Tanzánii. Klade si za cíl vytvořit nová pracovní místa v regionu Masasi, který je nejzaostalejším v celé zemi. Má za úkol motivovat zejména mladou generaci, aby z tohoto regionu neodcházela za prací do jiných měst, dále pak zlepšit nedobré pracovní podmínky zdejších dřevořezbářů, kteří patří k nejlepším lidovým umělcům v celé Africe. Pro tento účel již byla našemu tanzánskému partnerovi projektu (TCA) rozhodnutím rady starších vesnice Chikundi ze dne 28.10.2005 přidělena půda o rozloze 10 akrů (4 hektary). Významným hlediskem je rovněž ekologický aspekt. Součástí projektu je založení plantáže ebenovníku, v místním jazyce "mphingo" , a dalších ohrožených subtropických tvrdých dřevin jako "mkuruti" , "mcheji" , "mtachi" nebo "mkunungu" , což je na tanzánské poměry projekt zcela ojedinělý. V situaci, kdy denně dochází k plundrování cenných přírodních zdrojů pro pouhé palivové dříví, považujeme takové aktivity šetrného přístupu k přírodním zdrojům za více než přínosné pro budoucnost. Při dalším zasedání rady starších v Chikundi dne 14.11.2005 nám pro tyto účely bylo přiděleno dalších 20 akrů (8 hektarů) půdy. Celkem tedy můžeme disponovat 30 akry půdy (12 hektarů). I díky výše uvedeným faktům jsem osobně přesvědčen, že jedinečnost kulturního dědictví Makondů zasluhuje zápis do knihy UNESCO, o což se budeme společně s tanzánskou stranou společně snažit. Pevně věřím, že po úspěšném dokončení projektu budeme rovněž schopni jaksi nad plán otevřít muzeum umění "tajemného" kmene Makondů . Řezbáři z Tanzánie (Fotogalerie)

Proč právě "Chikundi"?
Po zralé úvaze představitelů TCA byla pro projekt vybrána vesnice Chikundi (Fotogalerie) , nacházející se 36 km od Masasi - správního střediska regionu. Je dopravně relativně dobře dostupná (asfaltová silnice z přístavu Mtwara), je zde možnost napojení na elektřinu i vodu. Žije zde spousta talentovaných řezbářů, kteří doslova živoří bez jakéhokoliv zázemí. A co je neméně důležité - leží pouhé 4 km od misie Ndanda. Dle informací od rady starších pochází její jméno z názvu stromu "mkundi" . Pod tímto stromem vede potok tekoucí do řeky Chikundi , a právě zde první osadníci založili v 19. století vesnici stejného jména. Patří do jihovýchodního regionu Mtwara, nachází se 169 km od stejnojmenného přístavu na pobřeží Indického oceánu (třetí největší v zemi, mohou zde kotvit i největší záoceánské lodě, přímé lodní spojení s německým Hamburgem). Na východě sousedí s vesnicí Mkalapa, na západě s vesnicí Mbaju, na jihu s náhorní plošinou Makonde a vesnicí Chiwata, na severu s vesnicí Mtunungu. V celkem 712 usedlostech žije 2.8 46 obyvatel (1.126 mužů a 1.720 žen). Jejich obživou je zemědělství (kukuřice, škrobové hlízy cassawa, rýže), chov dobytka a domácích užitkových zvířat (kozy, prasata, ovce, kuřata a kachny). Jako tržní plodiny se zde pěstují oříšky kešu, rýže, rajčata, pomeranče a mango. Ve vesnici je základní škola a lékárna.

Benediktínská misie Ndanda - www.ndanda.org
Velkou oporou pro náš projekt je blízkost německých Benediktínů, kteří v regionu jihovýchodní Tanzánie působí již od roku 1905. Provozují či podporují základní a střední školy, nemocnice, kostely a místní lidé je považují za nezbytnou součást svého života. Misie Ndanda (Fotogalerie) disponuje potřebným zázemím a prostředky, které jsou třeba k uskutečnění našeho projektu (nákladní automobil, lešení, nástroje, pila i zásoby stavebního dřeva atd.). Je mi ctí zde deklarovat, že jsem od představitele misie dostal svolení uvádět ji jako partnera našeho projektu. To znamená neocenitelnou pomoc zejména co se týče potřebné komunikace s českou stranou (e-mail, telefon). Bratr Andreas Kurzendorfer, architekt z misie Ndanda, přislíbil osobní pomoc při komunikaci s českou i tanzánskou stranou projektu, při dozorování stavby školy, i při správě finančních prostředků získaných českou stranou pro zcela konkrétní účely stavby školy. Ten, kdo zná německou důkladnost, mi jistě dá za pravdu, že lepšího garanta jsme si nemohli přát. Bratr Andreas se narodil v Horních Falcích v Německu a v červnu nebo červenci 2006 zavítá osobně na návštěvu České republiky.

Naši koordinátoři

Thobias LICHANDA - řezbář a zástupce Školy pro Afriku v Tanzánii
Damian MGALAGASYE - řezbář a zástupce místní řezbářské komunity
Andreas KURZENDORFER - Benediktínská misie Ndanda, zodpovědný za řemeslnné vzdělávání
Daniel AUGUSTA - koordinátor pro zahraniční vztahy